na Blog.cz

Stěhuju se na nějaký čas na blogspot. Uvidím, jak se mi tam bude líbit, třeba se sem ještě vrátím. Musím si na něj zyvknout, moc s tím ještě neumím.

takže teď

Po víc než měsíci se zase ozývám, neměla jsem ten internet, pamatujete? Takže pěkně popořádku. Naposledy jsem napsala 20. 12. Dva dny jsem byla sama doma a pak jsem byla donucena se taky přestěhovat. Takže na Vánoce jsem byla už v novém. Dostala jsem hodinky, oblečení, knížky, kozačky, předplatné Elle, etc. Však už jsem to šérovala na plurk :D. Taky jsem dostala nové žehlící prkno a žehličku, protože já jsem jediná, kdo u nás doma žehlí. Velmi mě to potěšilo (ne, vůbec). O prázdninách jsem si balila věci a vozila si je do nového bytu (ano, ještě pořád), četla jsem povinnou četbu, která mě mimochodem fakt baví (zatím). Třeba Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda, Jáma a kyvadlo a další povídky od E. A. Poe, Malý princ samozřejmě, etc.

Silvestra jsem strávila ve starém bytě sama, protože jsem si to tak přála. Teda nepřála, ale když mi matka nedovolila jít někam s přáteli, tak jsem si řekla, že bude rozhodně lepší být někde sama než v jednom bytě s ní (natož v jedné místnosti). Samozřejmě mi co půl hodiny volala na pevnou linku, aby měla jistotu, že jsem tam, jinak bych někam zdrhla. No a co se mi v tom setmělém bytě nestalo - popadla mě deprese. Z toho, jak jsem za ten rok s devítkou na konci neudělala nic, co jsem chtěla. Jak jsem několikrát zklamala nejen své nejbližší, ale hlavně sama sebe. Přemýšlela jsem a přemýšlela, pak jsem se probrala ze svého transu, zjistila jsem, že je půl sedmé ráno a řekla jsem si, že bych asi mohla jít spát.

Návrat do školy byl těžší. V pondělí 4.1. jsem vstala asi ve 4:30 ráno, protože jsme měli na 7 a já jsem chtěla mít jistotu, že to stihnu a taky jsem ještě nevěděla, jak dlouho mi teď bude trvat cesta do školy. Cestou jsem potkala Hynka. A přišla jsem opravdu včas.

V pátek mě čekala písemka z biologie - cytokineze a pletiva. Bylo to asi 16 stránek plných cizích slov, které mi nic neříkaly, ale po týdnu soustavného učení jsem to zvládla napsat na 2. Byla jsem na sebe opravdu pyšná, zvlášť, když mé předchozí známky byly v rozmezí 4-5.

Za pár dní, nevím už přesně kdy, mi měly přijít mé objednané boty od Bati. Nepřišly. Potom mi volal nějaký chlap, že mi je chtěl doručit, ale nenašel náš zvonek ani schránku. Došlo mi, že jsem je ještě neoznačila naším jménem. Tak jsem mu to řekla a on mi odpověděl, že teda příští den ráno v 7 přijede a dá mi je, takže mám být doma. Nicméně nepřijel. Opět volal asi v 8 hodin, ale to jsem byla na cestě do školy. V průběhu dne volal ještě několikrát, ale měla jsem vypnuté zvonění. Odpoledne jsem si ho zapla a za chvíli mi zase volal. Prý jestli jsem normální, že on s těma botama za mnou nebude pořád jezdit, že má taky jiné věci na práci a že jsem mu měla aspoň brát telefon a proč jsem vůbec nebyla doma. Odvětila jsem, že jsem měla taky jiné věci na práci, ale v duchu jsem se cítila trapně. Jenže měla jsem snad kvůli tomu zůstat doma místo školy? K večeru mi ty boty nakonec byly úspěšně doručeny.

Mezitím už nevím, co jsem dělala, ale vím, že 15.1. jsem si šla koupit bundu :D. Tmavě hnědou, koženou. Takový experiment, protože se mi moc k ničemu nehodí, takže nevím, jestli ji vůbec budu nosit, ale chtěla jsem si ji koupit už dlouho a jsem ráda, že ji mám :D. Kdyžtak se na ni budu chodit dívat do své skříně. Taky mi ten den měla přijít Elle, ale nepřišla. Později jsem si vzpomněla, že jsem ještě pořád neoznačila tu schránku. Tak jsem ji šla označit a v pondělí mi přišla. Ovšem bez dárku. Tak jsem si ji šla koupit ještě jednou, protože ten dárek jsem prostě musela mít :D. Čistící pleťovou vodu Bioderma Sensibio H₂O, kterou jsem snad někdy viděla v Sephoře, ale o tři sta korun dražší, než mě stála i s tím časopisem a taky se do Sephory hned tak nedostanu. Nakupuju táák výhodně, nemyslíte? Ha ha. Na konci Elle byl v jednom článku malý odstaveček o plurku :).

V pondělí jsme se v hudebce dívali na Melodii mého srdce. Dalo se na to dívat, protože tam hrál Jonathan Rhys Meyers, který mi sice nikdy moc sympatický nebyl, ale v tomhle filmu jsem ho poprvé viděla hrát a zjistila jsem, že je docela sexy. Hlavně jeho role tam byla sexy. A taky jsem zjistila, že mám velkou slabost pro baskytaristy.

V úterý jsme měli psát test z fyziky. Ale náš učitel se nedostavil do hodiny. Tak jsme za chvilku museli poslat někoho oznámit to zástupci a ten nám řekl, že je náš učitel u lékaře a že máme počkat. Mysleli jsme, že za chvilku příjde, tak jsme si mezitím pilně psali taháky, ale on přišel až ke konci hodiny. No, alespoň už mám ten tahák hotový na příště.

Ve středu jsme psali písemku z literatury, ze které mám nečekaně 1. A měli jsme spojený tělocvik s klukama. Hráli jsme brainball, který jsem v té rychlostí vysvětlování nestačila pochopit. Tak jsem se někam postavila a bylo mi sděleno, že mám teda chytat letící míčky. Snažila jsem se. Ale stála jsem kousek od stěny, od které se ten míček vždycky nějak špatně odrazil, takže mě jednou trefil do hlavy a já jsem se rozplácla na zemi. Jindy jsem padala do boku, protože ty míčky se odráželi všude kolem a já jsem se fakt snažila je chytit :D. Kluci si dávali hlavu do dlaní, asi se už na mě nemohli dívat. Na závěr, když už se odpočítávali vteřiny do konce hry, jsem zase utíkala za odraženým míčkem, ale u toho jsem nějak zakopla o vlastní nohu a spadla. Nevyhráli jsme. Hodina ale pokračovala. Učitelka se rozhodla to odlehčit hrou "všichni proti všem". Když mě někdo chtěl vybít, chytila jsem ten míč, ale nějak se mi podařilo ho pustit na zem, takže jsem byla vybitá. Ale měla jsem ještě druhý život. Tak jsem ten míč zvedla a chtěla vybít kámošku stojící vedle mě. Ale míč mířil asi 3 metry od ní. Cítila jsem se fakt neuvěřitelně trapně po té hodině, ještě když jsme byli spojeni s klukama a oni to všechno brali tak soutěživě.

Ve čtvrtek jsme teda psali tu písemku z fyziky. Pár věcí jsem opsala z toho taháku, ale na něco nestačil ani on. Po škole jsem ještě musela do Lampionu - tam se organizuje ta akce na Vánoce. Bohužel jsem se z toho už vymluvit nemohla, takže v úterý budu říkat nějaké kraviny o vánočních symbolech celé škole. Všem svým idolům, všem svým nepřátelům, všem učitelům, kteří si o mě myslí, že jsem debil. Ale taky přátelům, kteří se mnou budou doufám soucítit a alespoň se pokusí zadržet smích. Po škole jsem ještě byla donucena strávit asi 2 hodiny s kámoškou ve městě. Za normálních okolností bych tam byla dobrovolně, ale ten den jsem měla na sobě tílko a tenkou košili. Na tom samozřejmě ještě bundu, ale stejně jsem byla zmrzlá na kost. To je taky úžasný nápad, brát si v prosinci tílko. Pak jsem ještě musela k babičce. Ta měla řeči o tom, jak se oblíkám a asi 5x mi řekla, že si zítra musím vzít šálu, rukavice, teplejší boty, čepici, teplý svetr, tričko s dlouhým rukávem a bůhvíco ještě. Šálu nemám, rukavice možná jen lyžařské, boty do sněhu nemám, čepici jen takovou úchylnou, a teplý svetr a tričko s dlouhým rukávem taky nemám. Fakt že ne. Nemám ráda tyhle zimní věci prostě. Takže jsem si na sebe druhý den z toho nevzala nic.

V pátek jsem tak nějak zaspala a místo v 7 jsem do školy přišla až v 9. V biole mi učitelka řekla, že jestli příští písemku nenapíšu dobře, tak mě vážně nechá propadnout. Jestli ji napíšu dobře, dostanu na vysvědčení 4. Milé. Minulý rok jsem měla na vysvědčení jednu dvojku - z tělocviku. Teď budu mít čtyřku, pár trojek, dvojky a asi šest jedniček. Krása, že? Po škole jsem šla do "anglického klubu". Původně tam nadšeně chodilo asi 30 lidí ze všech ročníků a teď už tam chodí jen asi 4 lidi - všichni z naší třídy. My to zachraňujeme, možná i proto, že učitelka, která to vede je naše třídní. Tentokrát jsme pekli "anglické" cukroví. No, nevím nakolik bylo anglické, ale rozhodně bylo dobré.

Včera jsem se měla balit, protože se prý dneska stěhujem. Jsou tři ráno, proto píšu dneska. Ale vůbec se mi tam nechce, protože internet tam budeme mít asi až za měsíc. Tak je tam nejspíš zatím nechám bydlet samotné a já se tam nastěhuju až za ten měsíc :D. To vůbec není špatný nápad, aspoň budu mít na všechno klid. Sama ve svém bytě :D.